středa 21. ledna 2015

Co s vánoční výzdobou po Vánocích?

Jasně...Tu, co podléhá zkáze, vyhodit, trvanlivou uložit do krabice, kde vydrží do příštích Vánoc. Některé kousky je však trochu škoda balit, protože nemusí působit zas až tak vánočně a můžou zdobit byt ještě nějakou dobu po ukončení "svátků klidu a míru". V první řadě světýlka. V dnešní době LED technologií je možné si nakoupit mraky světýlek a není třeba se bát účtů za elektřinu. Velké množství vánočních světýlek a řetězů nemusí být ve "vánočních tvarech" sobů a vloček. 


Světelnými řetězy se dá krásně dotáhnout interiér, vnést světlo a zajímavou strukturu do nudných koutů. Pokud jsou navíc na baterky, můžou se pověsit prakticky kdekoliv! 






Podobně to platí i u vánočních svícnů. Jelikož tyto Vánoce byla v kurzu zlatá a bronzová barva, vyskytovalo se v jejich odstínech všechno možné. Já jsem si na bronzové trochu ujela a nakoupila několik svícnů, které mě pořád nepřestaly bavit. Tahle barva (spolu se zlatou) hezky odráží světlo svíčky a zajímavé tvary vrhají krásné stíny. Nemají ani "úplně  vánoční" motivy, takže se dají použít celoročně (hvězdu jako vánoční motiv neberu, ve skandinávském designu se to hvězdami hemží celý rok:-).



Po Vánocích jsem nevyhodila ani origami. Respektive origami stromečky. Pořád stojí na svém místě u okna, i když výzdobu kolem už jsem vyměnila. Pinterest se hemží návody na jejich výrobu, je to poměrně jednoduché (např. na Krokotak.com http://krokotak.com/2013/11/fold-a-fir-tree/. V zelené barvě na mě působí spíš jarním dojmem. Zajímavé jsou i stromečky černé, pro milovníky černobílých kombinací v interiéru.

Photo © Inthenook

neděle 11. ledna 2015

Zimní houby


Za domem na špalku na dřevo se nám opět letos urodily zimní houby. Špalek pochází z ořešáku, který jsme bohužel kvůli stavbě domu museli porazit, což jsem hořce oplakala. Ořechy sice neměl nic moc, ale velmi příjemně se pod ním sedělo. Ořešák však na nás nezanevřel, naopak nám prostřednictvím špalku posílá úrodu hub v době, kdy je jich v lese pomálu. Tento rok už se na něm objevily dokonce dva druhy. "Jidášovo ucho" už vyráží asi třetím rokem, na stále větší ploše. V asijské kuchyni je známé jako "černá houba", pod tímhle názvem se dá sehnat ve vietnamským krámcích v sušeném stavu.




Na druhé straně špalku letos navíc vyrašila další nádherná houba, jejíž jméno jsem ještě nevypátrala (vypadá to na penízovku sametonohou), ale jistě bude taky jedlá. Mykologové totiž tvrdí, že v zimě je hub sice málo, ale zato jsou prakticky všechny jedlé, nebo aspoň nejsou jedovaté:-). Tak s chutí do toho! Jen se bojím, když to takhle bude pokračovat, nebudeme mít příští rok kde štípat dříví...


 Photo © Inthenook