V pondělí bylo tak nádherně, že nešlo nevyrazit ven na sluníčko. Při té příležitosti jsem opět nedočkavě obešla zahradu a zkoumala, co už by se mohlo klubat ven z prohřívající se země.
Na první pohled je zahrada stále smutně holá, zelenají se jen jehličnaté stromy a na některých místech se hlásí nová tráva. Při bližším ohledání jsem ale objevila přímo záplavu květů. Je však potřeba sklonit hřbet a zadívat se na zem poměrně zblízka.
Nejdřív jsem šla okouknout planý rozrazil. Psala jsem o něm už v předchozím příspěvku. Tahle nenápadná plazivá kytička roste téměř všude a pokud nejste razantní plenitelé plevelu, bude růst i záhonech. Přesto, že se považuje za rostlinu do zahrady nežádoucí, má nádherné modré kvítky, které vypadají jako malá očka mrkající z trávníku.
Další plevelnou bylinou, která mi úspěšně bují na zahradě, je malá hluchavka nachová. Od ostatních hluchavek se liší drobným vzrůstem a nafialovělou barvou listů. Růžové kvítky vypadají zblízka jako květy orchideje a brzo určitě přilákají probouzející se hmyz.
Od podzimu mi v truhlících neúnavně kvetou drobné macešky a i když jim už trochu dochází dech, pořád zvládnou vykouzlit krásné květy.
Díky teplé zimě už v prosinci rozkvétal jaterník podléška, jarní sluneční paprsky ho ale ještě víc popohnaly.
A ještě nesmí chybět nezdolná sedmikráska chudobka, která většinou kvete celou zimu.
Po toulce zahradou jsem se vypravila do lesa a hned na kraji se mi zjevili dva další zástupci časně kvetoucí flóry - svítivě žlutý talovín zimní a cudné sněženky s šedozelenými lístky.
 |
| Photo © Inthenook |
A co kvete u vás?
Stále víc slunečných dnů přeje
Tereza
Žádné komentáře:
Okomentovat