...oznámila jsem mému muži poté, co jsem se vrátila od svých rodičů, kde jsem zanechala naši mladší ratolest. Tuto větu jsem tedy myslela vážně pouze po tu dobu, co budeme doma bez dětí. Starší dcera už byla na týden pryč s "druhými" babičkou a dědečkem a nám nastaly prázdniny!
Tento okamžik jsem si už dlouho představovala. V duchu jsem si promítala všechny ty krásné scénáře,ve kterých se s mužem procházíme večerním letním městem, posedíme na pozdní venkovní večeři a v jiném podniku zakončíme příjemný večer kvalitním alkoholem...
Samozřejmě jako každého nás dostihla realita, která je neúprosná. První večer jsem brzy padla do peřin jak zabitá. Druhý den mi muž oznámil, že má večer s kamarády domluvený "beach". Abychom tedy alespoň na chvíli poseděli jinde než doma, sešli jsme se po manželově sportovním výkonu na půl cesty v hospodě u nás pod kopcem, kam jsme oba dorazili na kolech (tudíž veškerý zkrášlující proces v koupelně by byl k ničemu).
Poslední volný večer jsme se zasekli s pracovními povinnostmi a ačkoliv jsem během dne naznačovala i říkala zcela jasně, že CHCI vyrazit do města, po osmé večer na moji další výzvu reagoval muž ve smyslu: Aha, tak ty chceš jít ještě do toho města...? Zdrželi jsem se tolik, že jsme pak zvolili variantu: "Nebudeme pít, zato se svezeme autem až do centra." Nakonec se ale večer vydařil. Snědli jsme výtečnou indickou večeři a město bylo i v deset večer narvané lidmi, což způsobily jednak velmi nadprůměrné teploty a také festival "Živá ulice", kdy se 14 dní v srpnu v centru pořád něco děje.
I když se nevyvedly podle mých původních představ, byly ty tři dny volna stejně k nezaplacení:-)
Užívejte volna, co to jde!
Tereza
Žádné komentáře:
Okomentovat